Období let 1970 až 2000 představuje v dějinách basketbalových kartiček klíčovou etapu, která se vyznačuje jak proměnou v designu a tisku, tak i nárůstem obliby mezi sběrateli. Toto období lze rozčlenit do několika klíčových fází, které zahrnují nejen vývoj značek, ale i technologický pokrok, ikonické karty a proměnu trhu jako celku.
✅ 1. Počátek dekády 70. let (1970–1975)
Na počátku 70. let držela licenci na výrobu basketbalových kartiček společnost Topps, která navázala na svou první basketbalovou sérii z roku 1957. V roce 1969 se vrací s kompletní sadou NBA i ABA (American Basketball Association).
Charakteristické rysy kartiček z této éry:
-
Větší formát než standardní karty dneška (tzv. "Tall Boys" v letech 1969-71)
-
Stylizované a graficky jednoduché pozadí, někdy i barevně surrealistické
-
Zadní strana často obsahovala kreslený komiks nebo informace o hráči
-
Výroba byla limitovaná, ale z dnešního pohledu karty neměly zásadní ochranné prvky, byly citlivé na poškození
Důležité série a karty:
-
Topps 1969-70: Rookie karta Kareema Abdula-Jabbara (Lew Alcindor)
-
Topps 1970-71: Vydávána paralelně pro NBA i ABA
-
ABA hráči jako George Gervin a Artis Gilmore se později stali hvězdami NBA
🔄 2. Konec 70. a začátek 80. let (1976–1984)
Po spojení ABA a NBA v roce 1976 se konsoliduje i produkce kartiček. V této době už Topps vydává pravidelně série, i když zájem je spíše nížší oproti jiným sportům, zejména baseballu.
Zásadní karta této éry:
-
Topps 1980-81: "Triple panel card" s Larry Birdem, Magic Johnsonem a Julius Ervingem. Karta byla perforovaná, často rozdělovaná sběrateli, což snižovalo její budoucí hodnotu v neporušeném stavu.
Mínusy této doby:
-
Nestandardní formáty karet a špatné střihy
-
Žádná konkurence Topps = méně inovací
✨ 3. Vzestup a boom sběratelství (1986–1994)
V roce 1986 přichází revoluce. Fleer vydává svou slavnou sérii, která znamená novou èru:
Fleer 1986-87:
-
Obsahuje rookie kartu Michaela Jordana, která se později stává nejvyhledávanější basketbalovou kartou vůbec
-
Dále rookies jako Charles Barkley, Karl Malone, Clyde Drexler, Hakeem Olajuwon
-
Obsahuje i "sticker" sérii, kde Jordan má svou první samolepicí kartu
Nástup konkurence (1989–1991):
-
NBA Hoops (1989): Dostupnost
-
SkyBox (1990): Unikátní design, digitální pozadí a futuristický vzhled
-
Upper Deck (1991): Inovace ve fotografii, lesklý papír, ochranné znaky
Sociální aspekt:
-
Rozmach burz, sběratelských klubů a obchodů
-
Nástup cenových průvodců (Beckett)
-
Vznik profesionálního hodnocení karet (PSA, BGS)
💸 4. Zlatá éra a začátek nadprodukce (1995–2000)
Na vrcholu popularity se dostávají kartičky do stádia, kdy jejich nadprodukce začíná trh přesycením.
Technologický pokrok:
-
Holofoil, Acetate, Die-cut karty
-
Hologramy a reliéfní tisky
-
První certifikované podpisy přímo z balení
-
"Game-worn" jersey kartičky (kousek dresu hráče zabudovaný do karty)
Zásobení trhu:
-
Každý rok desítky sad od různých firem (Topps, Fleer, Upper Deck, SkyBox)
-
Paralelky: Základní karta měla 5–20 různých variant dle barvy, efektu, číslování
Nejvýznamnější rookie karty:
-
Kobe Bryant (1996-97 Topps Chrome, E-X2000, Flair Showcase)
-
Allen Iverson, Ray Allen, Steve Nash
-
Tim Duncan (1997) a později Vince Carter, Dirk Nowitzki, Paul Pierce
Problémy:
-
Pokles hodnoty běžných base karet
-
Padělky slavné karty Michaela Jordana z Fleer 1986-87
-
Nutnost "slabování" karet pro zajištění autenticity a hodnoty
🔹 Shrnutí
Období 1970–2000 mapuje transformaci basketbalových kartiček z běžného sběratelského artiklu po mediálně i ekonomicky atraktivní produkt. Od jednoduchých karet tištěných na levný papír se vyvinuly do technologických zázraků s reliéfy, podpisy a certifikací pravosti. Zlatá éra sběratelství byla vybudována na hvězdách jako Michael Jordan, Kobe Bryant či Shaquille O'Neal a připravená k nástupu digitálního věku 21. století.